Zprostředkováváte investice přímo do firem. Kde jste na škále mezi pasivním investováním a podnikáním?

Já bych pro nás vytvořil úplně novou kategorii. Soustředíme se na český a slovenský trh, na růstový kapitál. Naši investoři se stávají spolumajiteli projektů a podílejí se na růstu firem. Nekupují akcie od jiných držitelů, vkládají kapitál přímo.

Kdo jsou vaši klienti?

Snažíme se oslovovat ty, kteří mají chuť s investováním začít, i ty, kdo už mají na tomto poli něco za sebou a hledají nové možnosti. Třetí skupinu tvoří spíše pasivní investoři hledající specifické příležitosti zapadající do jejich portfolií. Rádi spolupracujeme s investory, kteří nečekají jen zhodnocení kapitálu, ale také se chtějí podílet na růstu firmy, být jejími ambasadory, podpořit její image. To je pro rozvoj lokálních podniků extrémně důležité.

Zabýváte se i otázkou exitů z investic?

Ano. Sami se snažíme poskytovat firmám know-how i k tomu, aby byly prodatelné nebo připravené na další investiční kapitál – lokální i zahraniční.

Takže pro klienty fungujete i v konzultantské rovině?

Zastupujeme investory a nabízíme jim expertní znalosti i bohaté zkušenosti našeho týmu z různých segmentů. Mimochodem v České republice a na Slovensku je jen velmi málo odborníků orientovaných na růst lokálních či globálních firem.

Investice směřují vždy do primárního úpisu?

Princip je zhruba následující: Investoři získávají podíl ve firmě nebo v realitním projektu a k dispozici prostřednictvím svých investic dávají růstový kapitál, který může směřovat do nových technologií, stavebních úprav, náboru lidí nebo do dalších forem expanze. Často mají investice strukturu, která zahrnuje různé ochranné mechanismy pro investory, třeba možnost preference likvidity při prodeji a další specifika.

Standardní investice jsou obrovsky přeregulované. Jak je to u vás?

V oblasti alternativních investic je situace jiná, významnější změna regulačního rámce by měla nastat letos v listopadu, a to v podobě začátku platnosti nové evropské směrnice upravující podmínky pro platformy kolektivního investování v EU. Měla by sjednotit a zlepšit podmínky jak pro firmy, které prostřednictvím crowdinvestingu získávají kapitál, tak pro investory. My pro regulaci jsme a při zakládání platformy jsme se sami konzultačně obraceli na Národní banku Slovenska. Spíš než legislativa nás na místních trzích limituje trvající nedůvěra k investicím pramenící patrně ze zkušeností z 90. let. V USA se přitom už desítky let na středních školách mladí lidé učí, jak investovat. Jestliže do českých nemovitostí investují třeba jihoafrické nebo jiné zahraniční fondy motivované vidinou vyšších výnosů, proč by nemohli i Češi a Slováci?

Jak vlastně Crowdberry vzniklo?

Platformu jsme založili v roce 2015 na Slovensku jako profesionální digitální tržiště pro podnikatele a soukromé investory za účelem poskytnout atraktivní příležitosti a podpořit růst inovativních českých a slovenských společností. Dnes máme více než 3,5 tisíce uživatelů a přes 500 investorů, kteří investovali do 19 firem více než 30 milionů eur.

Promítl se do vašeho podnikání covid?

Covid vnímám jako restart. Velká část každodenních aktivit se přesunula do online prostředí a všichni jsme dostali „školení“ nejen v oblasti využívání nových technologií, ale i impulz k jinému pohledu na nakládání s kapitálem. Změna je širokosáhlá, globální a opravdu významná. Hodně investorů bylo opatrných, jiní však připravovali investice, které začínají být aktuální nyní. Myslím, že by situace mohla pomoci přesunout část kapitálu z běžných účtů do investic, zejména v kontextu potenciální rostoucí inflace.

Otevřeli jste dva fondy, na startup firmy a na nemovitosti. Kvůli pohodlí investorů, nebo kvůli diverzifikaci?

Kvůli obojímu. Konkrétně v případě nemovitostního fondu kvalifikovaných investorů CB Property Investors bylo důvodem i to, že část potenciálních investorů nechce dlouze studovat prospekty projektů. Důvěřují nám a chtějí, abychom vybrali nejlepší možnost za ně.